Kvalita povrchu dýhy SAPELI

Testy odolnosti

Aby se dýha zbavila zbytečných mýtù méně odolného materiálu, absolvovala zkoušku odolnosti vùči dezinfekčním a čisticím prostředkùm v Centru laboratorních činností Státního zdravotního ústavu. V rámci těchto testù byla dýha na dveřích podrobena ataku rùzných agresivních látek používaných v nemocničním prostředí. Vydržela 24hodinové pùsobení například 70% alkoholu, prostředku na mytí nádobí, oken, dezinfekčního prostředku, velmi agresivního čisticího prostředku a dalších třinácti látek. A to vše bez sebemenší změny barvy či poškození dýhy.

Kvalitní materiál

Dýha je čistě přírodním materiálem, který pro svou krásu, funkční vlastnosti a tvárnost pùsobí nesmrtelným dojmem. Její kvality prověřuje lidstvo již od dob Starověkého Egypta. Tento nádherný povrch vzniká krájením dřeva na pláty o šíři do 0,6 mm, a protože každý strom má jedinečnou stavbu letokruhù, nikde nenaleznete dvě naprosto totožné textury dýh. Pojïte se s námi nyní přesvědčit, že dýha není pouze designovou záležitostí, ale že vydrží mnohá poškození a je vysoce odolnou. Při testování jsme ji nešetřili a všem mýtùm dáváme díky skvělým výsledkùm navždy sbohem!

Vybrané zkoušky

Testovali jsme za vás, jak to dopadne, když:

• se dveře poničí permanentní fixou,
• se potřebujete zbavit zatvrdlé samolepky,
• polijete dveře horkou kávou či sladkou barevnou limonádou,
• pùsobíte agresivním Savem,
• se dveřní křídlo potká s ostrým předmětem,
• dveře zachvátí oheò.

Na dýhované dveře byl nanesen permanentní černý fix. Z většiny přírodních povrchù jej už nemáte šanci odstranit, což ovšem pro dýhu neplatí! Tento přírodní materiál navíc dokázal, že bez jakékoliv újmy vydrží i styk s technickým lihem, který byl k odmazání fixy z dveří použit.

Všichni známe záludné papírové samolepky, které se do povrchu umí doslova vpít! I když se snažíme, občas stopa po lepidle už zùstane navždy. Lepivý papírek na dýhovaných dveřích jsme bez problému odstranili jemným tekutým práškem, aniž by na povrchu vzniklo jakékoliv poškrábání.

Na povrch dveřního křídla jsme vylili postupně studenou limonádu s umělými barvivy a horkou kávu. Limonády nebo ovocné sirupy s vysokým obsah barviv za sebou rozhodně umí zanechat dlouho odolávající sladkou stopu. To není pro dýhu žádný problém. S tímto znečištěním si poradí vlhký hadřík a trocha čisticího prostředku např. na nádobí.

Savo má pověst nelítostného prostředku, který sice zatočí s nečistotami, umí však ale i díky agresivním látkám, které obsahuje, poničit nebo až vybělit nejeden povrch nebo textilii. Na dveřním dýhovaném křídle jsme jej ponechali deset minut, lakovaná vrstva, která dýhu na povrchu chrání, i v této zkoušce obstála. Po setření prostředku neneslo křídlo známky žádného poškození. A pozor. Savo dýhu nezlomí ani po 5ti hodinách pùsobení!

často zmiòovaným argumentem, který má prestiž dýhy snížit, je, že oproti dveřím v povrchu CPL laminát nevydrží žádné mechanické poškození a je daleko náchylnější k poškrábání. Tato domněnka však zcela neplatí. V jednoduchém testu, kdy jsme oba povrchy poničili ostrými hroty vidličky, zùstaly na dveřním křídle v CPL laminátu i dýze drobná poškození, ani jeden z nich tedy jednoznačně neodolal.

Přestože dýha v mnoha ohledech nezklamala, ba naopak, neodpustili jsme si opravdu extrémní zátěž, jakou je oheò. Po rozlití technického lihu na povrch dýhy jsme jej zapálili. Ani po několika vteřinách doprovázených plamenem nezačala hořet. Tím dýha dokázala, že její ochranný UV lakový filtr toho ustojí hodně! Po uhašení ohně bylo znát pouze odstranění nepatrné vrstvičky ochranného filtru laku, kterému lze v praxi jednoduchým přebroušením a nalakováním vrátit pùvodní podobu.

Proč mají dýhu rádi bytoví architekti?

„Dýha má vysokou a ničím nenahraditelnou estetickou hodnotu a propùjčuje interiéru luxusní nádech. Těžko hledat vděčnější a tvárnější materiál, který mùže mít tolik podob – od ultra moderního zpracování k „běžnému looku” až po tradiční pojetí. Dýha se dá rozhodně považovat za výjimečnou – to už ostatně prověřily rùzné architektonické styly, které dobyly svět a jsou stále neutuchajícím zdroje inspirace i pro vznikající moderní styly,” prozrazuje odborným pohledem na dýhu prof. akad. arch. Jan Fišer, vedoucí ateliéru prùmyslového designu Fakulty architektury čVUT v Praze.